Vesnice Popov je rozložena především na levém břehu řeky Vláry a na jihozápadním svahu Hložecké skupiny Bílých Karpat. Nadmořská výška obce se uvádí 316 metrů nad mořem a její katastrální výměra 560ha. Nejvyšší dominantou hor, které se vypínají nad Popovem na severovýchodě, je vrch Kubovec, jižní výhled pak lemuje hraniční hřeben nad Štítnou. Jemu vévodí hora Javorník o nadmořské výšce 783 metry. Hospodářský charakter obce byl až do třicátých let našeho století převážně pastevecký a zemědělský.
Srpnové odpoledne s Myslivci v Popově foto Kateřina Slabíková
9. 8. 2020
Srpnové odpoledne s Myslivci v Popově foto Kateřina Slabíková
Pro další fotografie klikněte na úvodní fotku
Fotbalový zápisník Lubomíra Hotaře - Popovský pouličák
2. 8. 2020
Fotbalový zápisník Lubomíra Hotaře - Popovský pouličák
TURNAJ V POPOVĚ VYHRÁL OFENZÍVNĚ LADĚNÝ TÝM ULICA
Popovský pouličák letos ovládlo mužstvo Ulica. Stříbrnou pozici v tradičním letním turnaji v malé kopané v Popově vybojoval celek Dědiny, třetí příčku obsadil obhájce loňského prvenství tým Padělků. Čtvrté místo zbylo na kolektiv Zámostí.
Nejlepším střelcem turnaje byl autor 6 gólů Dominik Hnilo (Ulica).
,,Turnaj, kterého se zúčastnila čtyři mužstva z jednotlivých částí Popova, se hrál systémem každý s každým. Každé utkání se hrálo 2 x 10 minut. V sestavách se představilo celkem 31 hráčů,“ podal základní informace jeden z pořadatelů Jiří Machara.
Tomu se nejvíc líbily výkony týmu Ulice.
,,Vítězové se prosazovali ofenzivním fotbalem. Díky útočnému hernímu pojetí byl kolektiv Ulica úspěšný v koncovce. Vítězný celek v třech duelech nastřílel 13 branek,“ chválil nejlepší mužstvo Machara.
Turnaj v Popově je řadu let oblíbeným sportovním setkáním na Valašsku.
,,První turnaje se u nás konaly už před rokem 1970. Tenkrát v nich hrálo až 7 mužstev z naší obce. Kritéria jsme dodrželi dodnes. V Popovském pouličáku můžou hrát pouze obyvatelé Popova, nebo rodinní příslušníci občanů z Popova. Atmosféra ze zápasových soubojů se přenáší také do večerního přátelského posezení hráčů a diváků. Všichni si zapívají a dobrá nálada nechybí až do pozdních nočních hodin,“ prozradil něco z historie Popovského pouličáku Karel Kamenčák.
